Při poslední maďarské výpravě jsem měl možnost fotit kormorány malé na hnízdišti. Využil jsem fotokryt společnosti Sakertour a strávil jsem v něm jedno odpoledne. Přede mnou se odehrávalo divadlo, v němž kromě sedmnácti kormoránů malých hrály hlavní roli i další druhy vodního ptactva. Bylo to v zálivu jednoho z mnoha rybníků v rozsáhlé mokřadní oblasti mezi obcemi Hortobágy a Egyek. Poprvé jsem měl možnost pozorovat tento zajímavý druh, jakým je kormorán malý, takto zblízka a delší dobu.

Kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus) je malý druh kormorána z řádu veslonohých ptáků. Dosahuje velikosti lysky černé. Má velmi dlouhý ocas a krátký silný zobák. Je celý černý, s tmavozeleným a bronzovým leskem. Hnízdí v koloniích v oblasti od Balkánského poloostrova na západě až po stepní jezera ve střední Asii.

Ptáci žijí společensky na bahnitých jezerech s rákosím nebo v deltách řek. Velmi vzácně se v posledních letech objevují i u nás. Hnízda jsou obvykle v křovinách, často i vysoko na stromech nebo v rákosí. Evropští kormoráni jsou na rozdíl od svých jižních příbuzných tažní ptáci, přezimující v oblasti Středomoří. Ve svých koloniích se znovu objevují začátkem března. Jednotliví ptáci přezimují i v hnízdišti.

Potravou kormoránů malých jsou převážně menší ryby. Potápějí se pro ně do vody podobně, jako jejich příbuzní a u nás známí kormoráni velcí. Po lovu se kormoráni vracejí na svou větev, na níž tráví většinu dne. Často se stává, že jejich místo je obsazeno a musí si ho znovu vybojovat.

A tak se na staré větvi každou chvíli strhne bitka o místo na slunci, při níž hlavní zbraní jsou zobáky. Málokdy však má krvavý průběh, protože se jedná většinou pouze o rituál, který stejně mívá dopředu jasného vítěze. Slabší nakonec vždy musí ustoupit silnějšímu. Normální právo, které platí v celé živé říši. Fotografování těchto dramatických scén na kormoráních větvích bylo vítaným zpestřením několikahodinového čekání v parném srpnovém odpoledni uprostřed rákosin.

Když jsem při západu slunce opouštěl kryt umístěný hluboko v rákosinách, byl jsem sice poštípaný od komárů, ale bohatší o jedinečné pozorování života druhu, který se většinou odehrává v těch nejhlubších zákoutích rákosových porostů.